Historie

Přinášíme Vám střípky naší historie, dobové fotografie a ústřižky z novin. Projděte si historii našeho klubu.

Historie A.F.C. Humpolec je neustále živým materiálem, a každý den píše další novou stránku. Klub tohoto jména vznikl v Humpolci poprvé v roce 1922, podruhé v roce 1929 a zatím potřetí v roce 2012. My, kteří pod jménem A.F.C. Humpolec aktuálně pokračujeme v letité sportovní tradici, nikdy nemůžeme vlastnit zážitky našich předchůdců, jejich vítězství, prohry, nadšení, touhy, zklamání…

Ne, my nevlastníme jejich historii. Chceme jen důstojně pokračovat v jejich stopách, a jedním z našich cílů je i co nejkomplexněji prezentovat jejich činnost z dochovaných historických materiálů. Zachytit to, že tu před námi byli, a že ve skromných podmínkách dokázali vést mládež Humpolecka ke sportu.

Našim členům chceme umožnit, stejně jako naši předchůdci, společný prožitek emocí, které kolektivní sport přináší.

Za cíl si klademe rozvoj pozitivních lidských vlastností, respektu k druhému, odpovědnosti, férové hře. Tomu, aby každý byl ochoten vydat ze sebe to nejlepší pro ostatní. Chceme sdílet společnou vášeň, společné zážitky, hrdost na náš klub.

To, jak se nám to podaří, zhodnotí v budoucnosti až historici.

ZÁPIS Z PRVNÍHO UTKÁNÍ A.F.C. HUMPOLEC V ROCE 1922

Vzpomínka na zájezd A.F.C. Humpolec do Pelhřimova v r. 1922.

Po převratě, kdy sportovní činnost se znovu rozvíjela, zjistila     humpolecká omladina, že ve sportu jsme hodně pozadu a že jest nutno založiti klub „ čutálistů“.

Po dlouhých debatách, odbývajících se skoro na každém rohu našeho rodného města, byl klub založen a pro první jeho vystoupení sjednán zápas s A.F.K. Marathon Pelhřimov v Pelhřimově.

Celý týden zápasu předcházející, debatovalo se o výsledku a přirozeně, že se očekával „ nátěr“. neb umění našich hráčů bylo ze začátku primitivní. Někteří, zvláště ti důvěřiví říkali, že celá věc není velké umění a že se to Pelhřimovu „ nahne“. Zvláště velkou důvěru skládali jsme do našeho středního útočníka, který se skoro vždy „ strefil do meruny“. To již tenkráte něco znamenalo! Dokonce byly projevovány obavy, aby nám ho „ nepřetáhli“.

Jedné krásné neděle vyjelo se o 1.hod. odpolední na žebřiňáku, zapůjčeném zdarma p. tov. Beckem. Hráči i „fanouškové“ se dostavili včas, nasedli jsme na žebřiny jak se nejlépe dalo a s veselou myslí jsme vyjeli.

Hráli jsme na hřišti, jež mělo velký svah a bylo na něm i několik stromů, v jichž korunách se míč často zachytil a muselo se čekat, až jej někdo setřásl. Pak se hrálo vesele dál.  Očekávaný „ nátěr“ se dostavil a prohráli jsme „ anglickým „ scorem 11:1. Jednou si přece naši hoši „ škrtli“.  Během zápasu, když nám to tak „ sypali“, odešlo ze hřiště několik našich hostů, kteří se k nám přidali až při zpáteční cestě za městem.

Kočí, který nás vezl, s námi smlouval a žádal větší spropitné z důvodu, že  „náklad“, který si z Pelhřimova vezeme, jest těžko k uvezení.

Domů jsme jeli jak z pohřbu, po cestě nás však naše pochmurná nálada přešla. Hoši slíbili, že budou poctivě trainovati a těšili se , že jim první porážku oplatí, což se též později skutečně stalo.

Zařazením nových hráčů a poctivou snahou celého mužstva stoupala jeho výkonnost, takže A.F.C. Humpolec se stal vážným soupeřem okolním klubům.                                                                             – ik. –